Dívka s krvavými slzami část.1- Shledání
Když mi bylo 30 let šel jsem se projít na louku. Bylo zrovna krásné odpoledne, tak jsem si řekl, že se zdržím, stejnak na mě doma nikdo nečekal, neměl jsem totiž žádné přátele. V tom mě vylekal výstřel z pušky, a tak jsem se otočil . Za mnou stál chlap a co mě vylekalo ještě víc, než ten chlap, bylo to,na co vlastně střílel. Byla to krásná labuť. Zeptal jsem se tedy:
,,Co to tu děláte?''
A on mi odpověděl:
,,Střílím tu labuť,protože chci přilákat tu holku, co sem stále chodí."
Nelíbilo se mi to co mi řekl, a proto když přestal dávat pozor, vytrhl jsem mu pušku z ruky.
,,Co to tu krucinál děláte? Víte jakou moc má ta holka?"křičel na mě.
,,Ne, to opravdu nevím, ale nechci, abyste tady někomu ublížil!!"řekl jsem mu.
On mě ale střelil a náhodou se trefil přesně do levé plíce. A já ho omylem strčil na kamení, které leželo z kopce u louky. Ty kameny byli tak špičaté, že ho úplně rozřízly. Já už skoro nemohl dýchat, a tak jsem klesl pod strom, myslím, že to byl Kaštan. Bolelo mě mé zranění, a když jem myslel, že už už natáhnu bačkory, promluvil na mě tenounký hlásek malé holčičky:
,,Nestalo se vám nic? Počkejte, já vám to zhojím.''
,,Co ty tu zmůžeš ty malá cácorko?"řekl jsem.
Ona mě ale začala léčit, bylo to tak zvláštní světlo, co jí proudilo z rukou, a ten pocit tepla jsem opravdu nepoznával. Když skončila, byl jsem už jako rybička. Ale ta dívka vypadala tak zvláštně. Měla velké světle modré oči, u kterých ji pomali zasychala nedávno tekoucí krev a na zápěstí měla stopy po podřezaných žilách. Zeptal jsem se jí:
,,Co to máš za zranění?''
,,Ne, to jsou je krvavé slzy, nic víc to není."
Její odpověď mě zarážela. Vtom jsem odvrátil svůj zrak na labuť, která už ,jako by se nic nestalo, odlítla pryč a ta dívka za ní křikla:
,,Nemáš zač! Dávej si na sebe lepší pozor a opatruj se!''
Když jsem si teprve uvědomil, že ona rozumí řeči zvířat a ke všemu umí lečit, běžela pryč. Protože jsem jí nestačil ani poděkovat, řekl jsem si tedy, že sem přijdu zase zítra, stejnak mě vyhodili z práce(Narozeninový dar na prd).Už jsem ale měl tušení,že se rozhodně nebudu nudit.