Žárlivost aneb vrať se mi zpátky
27. 8. 2013
Temnota v duši, osamělost, strachu past,
jdeš-li cestou, je to strast.
Žena, dívka, holčička, když miluje, bodá nežně ruží,
když žárlí, sobě srdce souží,
pak řve chvíli jako tygr do nicoty.
Pak pláče dál, protože tě ztrácí, víc a víc,
rudne její tělo, žalem rudne její líc,
jako vytažená z ohně.
Snaží se uhasit, vlasy si trhá,
vidí tě navždy odcházet do dáli,
do ohně se vrhá,
pálí , kaje se, bojí se....
Slibovals odpustit všechny vaše hádky.
Proč si vzal svůj slib zpátky?
Lichotils, zacelil její rány, srdce sis vzal,
teď jsi pryč, to jsi jen lhal?
Plazím se po zemi, na kolenou, snažím se vstát,
ještě jednou mohl bys mi svou náruč dát….
Já tě nechci ztratit…
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář