Zrození homunkula
21. 3. 2014
Tvářil ses jako dítě nevinně,
jen abys mě viděl v rouše Evině.
Plazila jsem se před tebou jako had,
a přitom mi raději měl hlavu srazit kat,
abych se tebou nepošpinila.
Perverzní, nečestný, prostě celý doktor Faust,
na hodné věrné dívky pořádáš si holocaust.
Když tě přestanou bavit, odkopneš….
„Tak co, doktore, jsou dobré hračky, ty naše kostry?“
„Kolik jich ještě bude, kdy se přidáš mezi ty „mistry“,
mezi ty hajzly, co si jenom na hodné hrají.“
Však pomsta visí ve vzduchu, cítíš, je tu,
pošlu na tebe svou temně zářící kometu,
bojíš se? To tys to stvořil…..
A pak na tebe padne naše ruka,
pocítíš moje muka, když srdce puká.
Ale dávej si pozor, stvořil si homunkula…
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář